PO KULTURÁKU JSEM SE DĚSNĚ NABĚHALA !
Známe se od roku 1990 a co si Olgu Kostohryzovou pamatuji, nikdy jsem ji neviděla naštvanou, zamračenou nebo neslyšela, že by si na někoho stěžovala či někoho pomlouvala. V mých vzpomínkách figuruje jako naprostý pohodář.
Do Domu kultury v Teplicích jsem nastoupila 1. září 1990 a přesně po 15 letech, 1. září 2005 jsem odtud odešla do důchodu. Celou tu dobu jsem byla účetní, i když na "plaťácích" se objevovala různá zařazení. Svůj úvodní pohovor s Jitkou Pospíšilovou jsem měla ještě v detašovaném pracovišti v Potěminově ulici, ale nastoupila jsem už do nové budovy domu kultury. V účtárně jsme měly celkem neměnný kolektiv a pod vedoucí Jitkou se dobře pracovalo. Myslím, že jsme si my, "baby", celkem vyhovovaly a dost problémů jsme řešily společně. Naučily jsme se pracovat s počítačem, což mě hodně bavilo, a myslím, že nám to "souzvučení" někteří i záviděli! Pokud si vzpomínám, tak náš kolektiv na určitou dobu doplnily dvě studentky Martina a Petra. Lenku Radnickou, která v domě kultury pracovala od jeho zprovoznění, vystřídala Lenka Nebosová a tu po jejím odchodu na mateřskou zase Eva Václavíková. Pak ještě přišla Dana Marková. Skoro se všemi se stále nepravidelně setkáváme. A pokud se o našem "babinci" dozvědí další zaměstnanci domu kultury, je jisté, že i oni přijdou. I to dokazuje, že jsme byly fakt moc dobrá parta.
Patnáct let je dost na to, aby mi Dům kultury v Teplicích vstoupil do života pracovního i soukromého. Vzpomínám však, že jsem s ním začala spolupracovat již v roce 1986, kdy jsem byla zaměstnaná na Okresní odborové radě a zajišťovala v úplně nové budově "kulturáku" okresní konferenci odborů. Dávaly jsme to dohromady s Věrou Hechtovou, která ještě neměla sestavené kompletní ceníky na všechny typy a způsoby pronájmů. Já měla na starosti pronájem a stravu a vím, že chybělo některé vybavení v estrádním sále a šatnách. Na trase trase salonky - estrádní sál - kuchyně jsem se děsně naběhala! Byla to správná divočina! Svoje vzpomínání dokládám fotkami z našich setkání v restauraci na Šanově, která už není a další fotografie jsou přímo z domu kultury, z pravidelné ranní porady na chodbě "EKO".
Porada na chodbě EKO, vlevo za zeleným listem současná vedoucí Monika Matějovičová. |
Tak to je něco málo, ale opravdu málo z mého života v domě kultury. Dalo by se psát o
zájezdech a akcích, které pořádaly odbory. Byla jich spousta, hodně jsme si na nich užili a já je pořádala celých patnáct let!
Vzácná chvilka souznění. Olga s ředitelem Domu kultury Teplice, Ing. Přemkem Šobou. Tuším, že vymýšlejí nějakou novou tabulku a smějí se při představě, jak mi tím zamotají hlavu. |
Žádné komentáře:
Okomentovat